středa 30. srpna 2006
neděle 27. srpna 2006
pátek 25. srpna 2006
colleen
colleen je momentálně, jedna z mých nejoblíbenějších hudebnic.
její ambientní kompozice jsou pro někoho možná moc monotónní
ale já v nich nacházím krásnou atmosféru a hromadu zajímavích zvuků.
colleen hraje na spoustu nástrojů a i když vezme do ruky jen obyčejnou kytaru,
tak to zní zajímavě, nevšedně a hlavně vůbec ne jako kytara....
k poslechu doporučuji jakékoliv z jejích alb. rozdíly moc velké nejsou...
ale to vůbec nevadí.
chce to jen zavřít oči a nechat se odnést do světa colleen.............
disco.
babies -2001
everyone alive wants answers - 2005
the golden morning breaks - 2005
mort aux vaches - 2006
Colleen - I'll Read You A Story
středa 16. srpna 2006
sobota 12. srpna 2006
sázavafest 06
apdejt - 18. srpna
nachodili jsme spoustu kilometrů....
tož já a luba na nierice.... z l. vidíme jen rameno :))
tak jsme byli na sázavě... teda už je to asi týden...
ale bohužel jsem si nevzal sebou foťák,
takže tu ani nemám co dát.
ale jinak... víkend to byl moc fajn. :))
úplně nejvíc nejlepší ze všech byla monika načeva.
trochu jsem se bál jak budou znít staré skladby
v novém podání... ale těšil jsem se, že jí uvidím...
neb jsem zatím měl tu čest jen jednou - v metru.
a tam moc nezpívala....
a musím říct že mě nezklamala... ba naopak.
většina skladeb zněla úžasně...
a atmosféra byla taky skvělá.
myslím že v mnohém překonala i jinak hodně
dobrý koncert Nihilists, jejichž zpěvule byla také strhující
ale na druhou stranu pořád schovaná za vlasy a jakoby mimo...
monika načeva - :))
dalším fajn překvapením byla skupina Tapia eta Leturia,
která hrála, stejně jako Načeva na malé Olmeca Stage.
jejich koncert byl kombinací Baskitské (zřejmě) lidové hudby a
překvapivě elektroniky....
znělo to opravdu zajímavě....
ale mám takové podezření, že většina lidí zůstala především
kvůli panu tamburínistovi.
byl totiž naprosto! neodolatelný.
ten optimismus, energie... a ten věčný úsměv... :)))
Tapia eta Leturia
no... a samostatnou kapitolou pro nás bylo spaní. :))
o stavbu stanu jsme se pokoušeli hned po příjezdu...
ale dopadlo to zoufale....
my2
luboš neustále trval na použití návodu.... :))
což byl asi kámen úrazu...
a já jsem se teda taky moc nepředvedl...
no.. ale co už...
nakonec bylo kde spát a to je hlavní...
i když... moc pohodlné to nebylo... :))
vlastně to byl taky jeden z vrcholů festlivalu.
najít stan, ve kterém se právě chystáte strávit zbytek noci,
jak se bezvládně válí v bahně... to bylo opravdu jedinečné...
a následný pokus o jeho obnovu...
... samozřejmě marný...
luba pořád remcal, já tahal za šňůrku a tak jediným skutečně
aktivním člověkem byla (pak už asi docela nasraná) Lenka.
nakonec jsme ho samozřejmě nepostavili... a spali ve čtyřech...
ve stanu pro dva. (možná pro tři?).
bylo tam těsno a mokro.
ale dalo se to přežít a ráno už jsme se mohli vrátit do civilizace.
ps: ten stan už ve dne nevypadal moc stabilně, že?
stany - ten nakřáplej je tu hlavní... :))
tak.... jedna černobílá.... noo....
tak si můžeš klidně zakorektorovat... to ty rád :))
nachodili jsme spoustu kilometrů....
tož já a luba na nierice.... z l. vidíme jen rameno :))
tak jsme byli na sázavě... teda už je to asi týden...
ale bohužel jsem si nevzal sebou foťák,
takže tu ani nemám co dát.
ale jinak... víkend to byl moc fajn. :))
úplně nejvíc nejlepší ze všech byla monika načeva.
trochu jsem se bál jak budou znít staré skladby
v novém podání... ale těšil jsem se, že jí uvidím...
neb jsem zatím měl tu čest jen jednou - v metru.
a tam moc nezpívala....
a musím říct že mě nezklamala... ba naopak.
většina skladeb zněla úžasně...
a atmosféra byla taky skvělá.
myslím že v mnohém překonala i jinak hodně
dobrý koncert Nihilists, jejichž zpěvule byla také strhující
ale na druhou stranu pořád schovaná za vlasy a jakoby mimo...
monika načeva - :))
dalším fajn překvapením byla skupina Tapia eta Leturia,
která hrála, stejně jako Načeva na malé Olmeca Stage.
jejich koncert byl kombinací Baskitské (zřejmě) lidové hudby a
překvapivě elektroniky....
znělo to opravdu zajímavě....
ale mám takové podezření, že většina lidí zůstala především
kvůli panu tamburínistovi.
byl totiž naprosto! neodolatelný.
ten optimismus, energie... a ten věčný úsměv... :)))
Tapia eta Leturia
no... a samostatnou kapitolou pro nás bylo spaní. :))
o stavbu stanu jsme se pokoušeli hned po příjezdu...
ale dopadlo to zoufale....
my2
luboš neustále trval na použití návodu.... :))
což byl asi kámen úrazu...
a já jsem se teda taky moc nepředvedl...
no.. ale co už...
nakonec bylo kde spát a to je hlavní...
i když... moc pohodlné to nebylo... :))
vlastně to byl taky jeden z vrcholů festlivalu.
najít stan, ve kterém se právě chystáte strávit zbytek noci,
jak se bezvládně válí v bahně... to bylo opravdu jedinečné...
a následný pokus o jeho obnovu...
... samozřejmě marný...
luba pořád remcal, já tahal za šňůrku a tak jediným skutečně
aktivním člověkem byla (pak už asi docela nasraná) Lenka.
nakonec jsme ho samozřejmě nepostavili... a spali ve čtyřech...
ve stanu pro dva. (možná pro tři?).
bylo tam těsno a mokro.
ale dalo se to přežít a ráno už jsme se mohli vrátit do civilizace.
ps: ten stan už ve dne nevypadal moc stabilně, že?
stany - ten nakřáplej je tu hlavní... :))
tak.... jedna černobílá.... noo....
DOWNLOAD:
Načeva & DJ Five - Nebe je rudý 2006
Tapia eta Leturia - Compostelako erromesa
tak si můžeš klidně zakorektorovat... to ty rád :))
úterý 1. srpna 2006
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
